DOMŮ VOZIDLA Z AKCÍ DÍLNA KE STAŽENÍ INFO ODKAZY
ČLÁNKY       ve výrobě       palety       zrcátka       křoví       prefa       elektronika
Výrobou betonových prefabrikátů a dílců k modelům se zabývám už docela dlouho, tak mě napadlo že by nebylo špatné něco o tom sepsat i pro případné zájemce.
Ale pěkně od začátku:

Historie:

Obrubníky (sádrové)

Úplně první jsem vyráběl obrubníky ještě v měřítku 1:16 k ještěrce. Vyrobil sem předlohu z plastu, tu zaformoval do Lukoprenu, a do vzniklé formy jsem odléval sádru. Jde to celkem rychle, protože sádra rychle tuhne, ale po vysušení je moc světlá, měkká a práší.

Forma dnes vypadá strašně, protože několik let ležela na polici, ale ve skutečnosti by se asi ještě dala použít. Problémem je že předloha neměla perfektní povrch a všechny nerovnosti se překopírovaly na formu a následně i na odlitky, což je vidět na poslední fotce. Některé palety kupodivu vydržely celé až do dneška.

Obrubníky ("betonové")

Poučen předchozí zkušeností a kolegy s tamiyáckým měřítkem sem udělal novou maketu obrubníku 1:14, perfektně vybroušenou, zatmelenou a nastříkanou barvou, aby měla hladký povrch. Díky tomu má druhá lukoprenová forma perfektní povrch. Materiál je podlahová nivelační suchá směs, krásně plastická, jemnozrnná, stačí přidat vodu a zamíchat, ale tuhne mnohem déle. S trochou šikovnosti se dal obrubník vyjmout po dvou hodinách, což je pro větší série problémové. Já sem udělal tři palety, ale do dneška zůstaly jen omlácené obrubníky.

Forma by chtěla udělat nová, ta původní už je docela vydřená od čištění a současné obrubníky mají propracovanější tvar.

Rámová propust

Plný návěs obrubníků bych dělal dlouho, tak sem hledal něco většího a praktického. Padla mě do oka prefabrikované rámová propust používaná na propustky a přemostění menších vodních toků. Ta už je docela velká, takže udělat lukoprenovou formu by bylo strašně drahé. Tak sem udělal plastovou vícedílnou formu, tu natřel odbedňovačem, doplnil výztuží a závěsným okem a zalil nivelačkou.

Dneska už bych asi propustky dělal bez závěsného oka, protože to jediné tam působí rušivě a dělá problémy při přejíždění,
radši bych udělal navíc nějaký atypický jeřábový závěs.

Základ lávky

K dřevěné lávce bylo potřeba vyrobit základy a ty musely být betonové. Tvar byl relativně jednoduchý, takže forma je podobná jako u propustku, ale bylo potřeba k hotovému základu připevnit kotevní plech a taky možnost základ přesně posadit jeřábem. Proto je dovnitř zabetonována mosazná výztuž s kotevními deskami, na které se po zatvrdnutí betonu připájí jeřábovací oko a kotevní plechy. Ze spodní strany jsou při betonáži zafixované speciální kuželové trny, které dovolují tolerance při pokládání základu jeřábem, ale zároveň při dosednutí zafixují pevnou polohu pro uložení nosníků lávky.

A našel sem i archivní fotky z výroby:

Tento systém se osvědčil, ale lávka se často nestaví, protože není dost jeřábů.

Současnost:

(spíše aktuální výrobní program)

svodidlo Delta BLOC©


U svodidla už sem si nejdřív udělal model v počítači a výkresy. Díky tomu sem už dopředu mohl vymyslet systém spojování svodidel a zjistit jak se bude chovat a jaké jsou tam potřeba vůle. Následná výroba formy už byla jen otázka přesné práce podle výkresů.
Materiál je opět nivelačka, vevnitř je navíc výztuž napojená na koncové objímky, takže svodidla jdou spojovat spojkami jako originály. Navíc oproti běžně používaným dřevěným svodidlům mají i větší hmotnost, takže spojenou linii svodidel už hned tak něco neprorazí.

praxe z výroby svodidel


Vymyslet a vyrobit jedno svodidlo je jedna věc, ale já sem potřeboval vyrobit celou sérii tak, aby byly odolné a daly se běžně používat. Při výrobě prvních kusů se ukázalo, že na začátku procesu tvrdnutí má betonová stěrka velice malou tahovou pevnost, což je sice dobré pro vytažení z formy, ale rohy u objímek velice rády prasknou už při vytahování formy. Sice není problém je zpátky přilepit vteřinovkou, ale je tam vidět spoj a beton se přece vyztužuje. Takže pomohl tenký drátek procházející rohem, který zvětšuje odolnost rohu, a pokud i přesto dojde k jeho ulomení, tak na drátku roh dál drží a neupadne.
Při používání svodidel v modelovém provozu vydrží opravdu hodně a i když dojde k jejich poškození nárazem tak výsledné škrábance docela odpovídají originálu. Občas se stane že některý roh praskne při nárazu do dvou svodidel které svírají velký úhel, ale na funkci to nemá vliv.

Přilepený roh (několikrát)           Kvalitní roh                             Výzuha rohu        

Poškození rohu s výztuží - vlevo drží na drátku, vpravo se úplně vydrolil nekvalitní "beton":

Fatální poškození nevyztuženého rohu - upadly oba rožky v dost velkém rozsahu(jeden už byl přilepovaný), jde dokonce vidět objímka, ale na funkci to nemá vliv:

No a zatím posledním vylepšením je úprava formy pro výrobu koncových kusů. Je do ní vložena přepážka která zkosí jeden konec a výsledkem je odlitek koncového dílu.
No a tady je vidět jak to potom dohromady vypadá v akci.


silniční panely KZD2 a KZD3


Po svodidlech, které se hodí hlavně na silnice a dálnice, přišly na řadu panely pro vytváření provizorních vozovek. Opět při návrhu pomohl počítač, ale tady to šlo i bez něj protože tvar je celkem jednoduchý. Technologie je stejná jakou u svodidel - forma se natře odbedňovačem, naohýbá se výztuž a háky, vloží se do formy, zalejou se nivelačkou a po zatvrdnutí se panel vyjme a celý postup se opakuje.

Ze začátku sem měl problém s bublinkami, které zůstávaly na povrchu, ale to se vyřešilo nalitím jen tenké vrstvy a jejím přeléváním ze strany na stranu dokud bublinky z pohledové vrstvy neutečou, potom se dolije zbytek. Níž je vidět srovnání před přeléváním a po:

No a na závěr kontrola kvality a postupu výroby:


Zatím mám jen KZD2-jky, na ty větší se připravuje forma.

© Michal Boček 2014