DOMŮ VOZIDLA Z AKCÍ DÍLNA KE STAŽENÍ INFO ODKAZY
ČLÁNKY       ve výrobě       palety       zrcátka       křoví       prefa       elektronika


automatická závora

Už několikrát sem byl dotazován na moji automatickou závoru, takže sem se rozhodl k tomu napsát pár řádků. Začnu ale uplně od začátku a to od plotu, který vznikl jako dekorace aby sklad nebyl volně přístupný a vypadal líp. Každý plot musí mít bránu, a ta se samozřejmě nemůže otvírat rukama, proto má každé křídlo servo a je řízena signálem z PICAXE který ji pomalu otvírá nebo zavírá na základě jednoduchého přepínače který je na dlouhém kabelu. Funguje to dobře, člověk přijede, otevře si, vjede, zavře si. Ale problém je že musí být v dosahu vypínače - pokud se vjíždí do skladu tak to většinou není problém protože vypínač má po ruce skladník a divokou gestikulací se dá upoutat jeho pozornost a on otevře. Jenže v případě staveniště bývá většinou bagristů víc a navíc se moc o bránu nestarají, takže je otrava chodit k přepínači a otvírat. Proto vznikla závora která se otevírá sama. Jak to funguje: kousek od ní na obě strany jsou modulované infrapaprsky, a jejich přerušení je detekováno mikroprocesorem a otevře závoru, vozidlo projede, závora chvilku počká a pak se zavře. Při zapojení sem využil článku p. Hanzala o detekci překážek pro roboty, ale použil sem dvě čidla kvůli dostatečné vzdálenosti od závory a jednoznačnému protnutí. Původně byl v zapojení stabilizátor LM2940, ale dělal problémy s kolísáním napětí při větším odběru serva a způsobovalo to restartování procesoru a cukání závory, proto byl vyměněn za miniaturní spínaný od Pololu. Další komplikace která se vlastně náhodou vyřešila sama byl problém se spatnému detekcí - některé vozidla (lanový bagr, tanky) mají vpředu přesah vysoko nad silnici a infra je detekuje pozdě a při zvedání do nich mlátí závorou. Třeba tankisté to mají vyřešené magnetickým napojením k servu, ale já jako závoru použil smršťovací bužírku (je lehká a byla náhodou po ruce) která se snadno ohne a vrátí.
A pár fotek jak to vlastně vypadá:

První pokusy na nepájivém poli, návrh desky, výroba desky.
Potom byla závora provizorně sestavena a dlouhodobě testována na akcích kde se projevily problémy s LM2940, ale byly odstraněny a závora teď funguje spolehlivě:

Řídící elektronika, servo je schované v závaží, závora v akci v Ostravě.
Na závěr přidávám komentovaný zdrojový kód pro PICAXE a finální schéma součásek a DPS pro vyleptání:
zavora.bas




automatická závora 2

Vylepšená verze závory je zatím rozpracovaná. Opět je použitý spolehlivý stabilizátor od Pololu a pro řízení PICAXE, ale jako čidla jsem použil E18-D80NK, které má obrovskou výhodu a to že stačí být osazené pouze z jedné strany a přitom lze přesně nastavit délku pro omezení detekce (pěkný článek o tom je tady). Díky tomu může být vjezd o dost širší a zároveň postavený kdekoli i na hlíně. Desku elektroniky jsem kupodivu oživil napoprvé, takže zbývá to celé pěkně schovat do krabiček a zamaskovat a pak otestovat v praxi na staveništi.

Opět přidávám zdrojový kód a schéma součástek:
zavora2.bas

hotová závora

Řídící modul, vlastní závora, čidla i baterie jsou osazené na jednom silničním panelu, což zjednodučuje manipulaci - nikde netrčí žádný napájecí kabel který by bylo potřeba schovávat. Čidla bylo nakonec potřeba rozkuchat a přepájet diodu a senzor kolmo do směru pohledu, protože plánované lomení paprsku zrcátkem nefungovalo. Také původní 0,5A stabilizátor byl slabý a teď je tam standartní BEC 3A. Baterka je schovaná v imitaci betonového bloku. Původně plánované uchycení závory na magnety nebo gumičku se neosvědčilo a je použitá zase smršťovačka. Celý panel se pro přepravu vloží do kontejneru kde pevně drží a je chráněný proti otlučení.
Na akci se jednoduše vytáhne z kontejneru, položí na místo, zapojí baterka a už funguje.

A v praxi to potom vypadá takto:


IR modul závory/drtiče

Kluci s drtiči po mě chtěli vyrobit elektroniku, která by automaticky ovládala podavač do drtiče. Na drtičce je totiž největší otrava ovládat podavací motor tak, aby čelisti neustále drtily, ale zároveň aby se nepřeplnily a neucpaly. Proto sem použil stejný základ jako u závory, ale ještě přidal vstup z příjmače kterým se nastavuje rychlost. V praxi to vypadá tak že se nastaví vysílačkou rychlost podavače a nakládá se do násypky, a modul na základě přerušení IR paprsku sám dávkuje množství kamení do čelistí.
Abych smetl dvě mouchy jednou ranou tak sem DPS udělal univerzální, takže na ní jde zprovoznit ovladač drtiče i závory, stačí přehrát program a změnit pár součástek.
Pár fotek z výroby prototypu:

Desku na odzkoušený modul sem si nechal udělat víckrát a tak mám celkem šest modulů - dva už jsou namontované v drtičích, čtyři teprv čekají na své majitele.
Hotový modul, testovací přípravek pro závoru, srovnání obou verzí:

Součástky a deska na jeden modul včetně procesoru vyšly kolem dvou stovek, vetšina z postavených modulů už je zamluvených, ale kdo má zájem může si klidně podle podkladů postavit svůj vlastní.
Schémata a předloha pro leptání:

Opět přidávám zdrojový kód a schéma součástek:
program drtiče
program závory
A video z testování :

Závora funguje vcelku spolehlivě, podavač drtiče se musí ještě pořádně otestovat na akcích.

© Michal Boček 2016